Hláskové změny v estonštině

Estonština se může pochlubit velkým množstvím hláskových změn. Ty mohou být buď kvantitativní, tedy projevující se na délce hlásky, nebo kvalitativní, tedy nahrazující jednu hlásku hláskou jinou.

Kvantitativní změny se u samohlásek týkají většinou změn mezi dlouhou a předlouhou formou hlásky, tedy se v písmu neprojevují (so.ol „sůl“, soolane „slaný“); jen zřídka dochází ke změnám mezi krátkou a dlouhou či předlouhou samohláskou (po.od „obchod, prodejna“, poed „obchody“). U souhlásek nastávají změny běžně mezi všemi třemi délkami; tyto změny se v písmu mnohdy nepoznají (sam.m „krok“, sammud „kroky“; kapsas „zelí“, kap.sasupp „zelná polévka“), jindy jsou ovšem viditelné (maja „dům“, maj.ja „do domu“; sõit „jízda“, sõidu jooksul „během jízdy“).

Kvalitativní změny se týkají zpravidla poslední souhlásky či souhláskové skupiny kmene a hlásek ji obklopujících. Přehled možných kvalitativních změn podávají následující tabulky:

Kvalitativní změny souhlásek
b ↔ -	tuba „pokoj, místnost“ ↔ toas „v pokoji“
b ↔ v	leib „chléb“ ↔ leivata „bez chleba“ varbad „prsty (u nohy)“ ↔ varvas „prst (u nohy)“
mb ↔ mm	sambad „sloupy“ ↔ sammaste „sloupů“
d ↔ -	kaduma „ztratit se“ ↔ kaob „ztratí se“ suund „směr“ ↔ õiges suunas „správným směrem“
d ↔ j	sadama „pršet“ ↔ sajab „prší“
ld ↔ ll	sild „most“ ↔ sillal „na mostě“
rd ↔ rr	kord „pořádek“ ↔ korras „v pořádku“
nd ↔ nn	lind „pták“ ↔ linnud „ptáci“
ht ↔ h	leht „list“ ↔ lehe „listu (2.p.)“
g ↔ -	lugema „číst“ ↔ loen „čtu“ sulg „pero“ ↔ suled „peří“
lg ↔ lj	selg „záda“ ↔ seljas „na zádech“
rg ↔ rj	härg „vůl“ ↔ härjale „volovi“
hk ↔ h	muhk „boule“ ↔ muhuline „boulovatý“
sk ↔ s	oskama „umět“ ↔ osav „šikovný“
rs ↔ rr	vars „šťopka“ ↔ varred „šťopky“

Kvalitativní změny samohlásek
a ↔ -	tütar „dcera“ ↔ tütreke „dcerka“
e ↔ -	sõber „přítel“ ↔ sõbrad „přátelé“
i ↔ -	laulis „zpíval“ ↔ laulsin „zpíval jsem“
u ↔ -	haigur „volavka“ ↔ haigrupesa „volavčí hnízdo“
i ↔ e	rida „řada“ ↔ reas „v řadě“
u ↔ o	tuba „pokoj“ ↔ toast „z pokoje“
ü ↔ ö	ütleme „říkáme“ ↔ öelda „říkat“
oo ↔ uu	toon „přinesu“ ↔ tuua „přinést“
öö ↔ üü	sööte „jíte“ ↔ süüa „jíst“

Změny ve výše uvedených tabulkách jsou změny pravidelné, tedy prostupující veškero tvarosloví. Ve výjimečných tvaroslovných případech a ve slovotvorbě se setkáme i se změnami dalšími. Ty jsou buď ojedinělými zbytky dříve běžných změn (taga „vzadu“ ↔ taha „dozadu“), nebo patří do kategorie hláskové střídy (pagu „útěk“ ↔ põgenema „utíkat“).