domů estonština     pošta
 

Tabulka pádů

Tato tabulka podává přehled čtrnácti estonských pádů, jejich koncovek a jejich běžného užívání. Značka [*] v koncovkách množného čísla zastupuje příznak množného čísla, který může být (v závislosti na skloňovacím vzoru) -de, -te, -i, -e nebo -u.

označení pádukoncovkyvyjadřujeodpovídá na otázkypříklady
j.č.mn.č.
nominativ-
-s
-i		-dpodmět úplnýkdo? co?Maja on suur.
(Dům je velký.)
Lammas sööb rohtu.
(Ovce žere trávu.)
Laua ümber seisid toolid.
(Kolem stolu stály židle.)
přísudek jmennýMaja on suur.
(Dům je velký.)
předmět neosobních slovesných tvarůkoho? co?Näita mulle see raamat.
(Ukaž mi tu knihu.)
předmět úplný v množném čísleMa kutsusin sõbrad.
(Pozval jsem přátele.)
doprovodnou okolnostTuli tuppa müts peas.
(Přišel do pokoje, čepici na hlavě.)
genitiv--de
-te
-e		příslušnost, vztah, vlastnictvíkoho? čeho? čí?Vaiba värv mulle ei meeldinud.
(Barva koberce se mi nelíbila.)
See on venna auto.
(To je bratrovo auto.)
Minu koer on targem.
(Můj pes je chytřejší.)
předmět úplný v jednotném číslekoho? co?Olen sinu raamatu juba lugenud.
(Už jsem tvou knihu přečetl.)
partitiv-
-d
-t
-st
-da		-e
-i
-u
-id
-sid		množství, podílkoho? čeho?Tänaval on palju inimesi.
(Na ulici je mnoho lidí.)
Kapp on vett täis.
(Džbán je plný vody.)
Kott kartuleid.
(Pytel brambor.)
podmět částečnýkdo? co?Sajab lund.
(Padá sníh.)
Eestis ei ela lõvisid.
(V Estonsku nežijí lvi.)
předmět částečnýkoho? co?Kas sa tahad ka putru?
(Chceš také kaši?)
Ta tõi meile telliskive.
(Přivezl nám cihly.)
illativ-
-sse
-de
-h-		-[*]ssesměr dovnitřdo koho? do čeho? kam?Ta tuli tuppa.
(Vešla do pokoje.)
Võttis endale pähe, et ta peab seal olema.
(Vzala si do hlavy, že tam musí být.)
inesiv-s-[*]spolohu uvnitřv kom? v čem? kde? Istusin toas ja lugesin.
(Seděl jsem v pokoji a četl.)
Milles on probleem?
(V čem je problém?)
elativ-st-[*]stsměr zevnitřz koho? z čeho? odkud?Kottist hüppas välja jänes.
(Z pytle vyskočil zajíc.)
původ, materiálz koho? z čeho? jaký?Puust maja.
(Dům ze dřeva. Dřevěný dům.)
příčinučím? z čeho?Lapsed verisesid külmast.
(Děti se třásly zimou.)
alativ-le-[*]lesměr na povrch nebo do okolíke komu? k čemu? na koho? na co? kam?Pane see lauale.
(Polož to na stůl.)
Läksid Paulile külla.
(Šli na návštěvu k Pavlovi.)
nepřímý předmět, k němuž je děj směrovánkomu? čemu?Kirjutasin õele kirja.
Napsala jsem (sestře dopis.)
adesiv-l-[*]lpolohu na povrchu nebo v okolíu koho? u čeho? na kom? na čem? kde?Ta istus kaldal.
(Seděl na břehu.)
nepřímý předmět, u něhož se děj odehrávákomu? čemu?Mul oli külm.
(Bylo mi zima.)
podmět při vyjádření slovesa ,,mít``Vennal on kaks last.
(Bratr má dvě děti.)
ablativ-lt-[*]ltsměr s povrchu nebo z okolíod koho? od čeho? s koho? s čeho? z koho? z čeho? odkud?Poisid tulid mänguväljakult koju.
(Chlapci přišli domů ze hřiště.)
Sain neilt tervituse.
(Dostal jsem od nich pozdrav.)
nepřímý předmět, od něhož je děj směrovánkomu? čemu?Võeti talt kõik, mis tal oli.
(Vzali mu všechno, co měl.)
translativ-ks-[*]ksvýsledek proměnykým? čím? v koho? v co? za koho? za co?Ta sai kuningannaks.
(Stala se královnou.)
Nõid muutus linnuks.
(Čaroděj se proměnil v ptáka.)
Võttis ta naiseks.
(Vzal si ji za ženu.)
účelk čemu? na co? za co? jako co?Lõunasöögiks keedan suppi.
(K obědu uvařím polévku.)
Relvaks ta võttis malaka.
(Za zbraň si vzal palici.)
terminativ-ni-[*]nihranici pohybu či trvání(až) k čemu? po co? (až) kam? pokad? dokdy?Poole tunniga jõudis ta mereni
(Za půl hodiny došel k moři.)
Seisis põlvini vees.
(Stála po kolena ve vodě.)
Ma jään siia reedeni.
(Zůstanu tu do pátku.)
esiv-na-[*]naúlohu, povolání, bytostnou vlastnostjako(žto) kdo? jako(žto) co?Ta töötab muuseumis uksehoidjana. (Pracuje v muzeu jako vrátný.)
Välismaalasena ma ei suuda rääkida nii kiiresti. (Jakožto cizinec nedokážu mluvit tak rychle.)
abesiv-ta-[*]tachyběníbez koho? bez čeho?Ei ole roosi okkata.
(Není růže bez trní.)
komitativ-ga-[*]gaspolečnosts kým? s čím?Läksime lastega jalutama.
(Šli jsme s dětmi na procházku.)
prostředek, nástrojkým? čím?Kirjutan sulega.
(Píši perem.)
  
nahoru   kaňka