domů estonština     pošta
 

Přehled estonského skloňování

Mluvíme-li se Západoevropanem o češtině, můžeme ho zpravidla ohromit sdělením, že čeština má sedm pádů, tedy různých forem, v nichž se jmenná slova mohou vyskytovat. Podobně ovšem může Estonec vyděsit nicnetušícího Čecha, když mu prozradí, že jeho mateřština má pádů čtrnáct. Není však třeba se tohoto množství obávat — většina pádů se tvoří standardními koncovkami, jimž se dá poměrně snadno naučit.

Kromě pádu rozlišuje estonština (podobně jako čeština) jednotné a množné číslo, ale narozdíl od češtiny nerozlišuje mluvnický rod. To znamená, že se nemusíme učit, které slovo je rodu mužského, ženského nebo středního, ale na druhou stranu musíme při překladech z estonštiny do češtiny určovat mluvnický rod jednajících osob podle nejrůznějších nepřímých údajů. Lehce se v estonštině projevuje kategorie životnosti, ale naštěstí nezasahuje do skloňování, nýbrž omezuje se jen na používání zájmen.

Estonské pády

Struktura pádů v estonštině se podstatně liší od češtiny. Ze sedmi českých pádů najdeme v estonštině jen dva — nominativ (1. pád) a genitiv (2. pád) — ale ani jejich užívání se neshoduje přesně s českým.

Prvním zvláštním pádem je partitiv, který vyjadřuje podíl nebo množství. V češtině pro tento účel používáme genitiv: pool päeva (partitiv od päev) se řekne ,,půl dne`` (genitiv), kilo suhkrut (partitiv od suhkur) se řekne ,,kilo cukru`` (genitiv). Estonština nadto užívá partitivu všude tam, kde se jedná o pouhou část nějakého předmětu nebo látky: např. ,,prosím kávu`` se řekne palun kohvi (partitiv od kohv), protože neprosím o všechnu kávu, ale jen její určitý díl.

Ve výčtu estonských pádů nyní následují tři pády místní — ilativ, inesiv a elativ — které vyjadřují směr někam dovnitř, bytí uvnitř něčeho a směr odněkud ven. Těchto pádů se nejčastěji užívá v případě, kdy bychom v češtině použili předložky: hoonesse (ilativ od hoone) znamená ,,do budovy``, metsas (inesiv od mets) znamená ,,v lese``, soost (elativ od soo) znamená ,,z bažiny``.

Místní charakter má i další pádová trojice — alativ, adesiv a ablativ. Tyto pády vyjadřují směr k něčemu nebo na povrch něčeho, bytí u něčeho nebo na povrchu něčeho a směr od něčeho nebo s povrchu něčeho. Krom toho mohou všechny tři mít i význam českého dativu (3. pádu): ütle mulle (alativ mulle od mina, ,,já``) znamená ,,řekni mi`` (směr ke mně), mul on külm (adesiv mul) znamená ,,je mi zima`` (bytí u mě), võtis mult kõik ära (ablativ mult) znamená ,,vzal mi všechno`` (směr ode mne).

Další pád, translativ, vyjadřuje zejména změnu v něco: võtis mind naiseks ,,vzal si mě za ženu`` (naiseks je translativ od naine, ,,žena``), sõin selle õhtusöögiks ,,snědl jsem to k večeři`` (õhtusöögiks je translativ od öhtusöök, ,,večeře``). Terminativem se označuje konec nebo nejzazší mez nějakého prostorového nebo časového děje: mereni (terminativ od meri) znamená ,,až k moři``, hommikuni (terminativ od hommik) znamená ,,do rána``. Esiv vyjadřuje bytí něčím: töötab meie koolis õpetajana ,,pracuje v naší škole coby učitel`` (õpetajana je esiv od õpetaja, ,,učitel``), arstina ma soovitan teile jätta suitsetamist ,,jakožto lékař vám doporučuji, abyste nechal kouření`` (arstina je esiv od arst, ,,lékař``). Poslední dva pády — abesiv a komitativ — vyjadřují stav bez něčeho a s něčím: leib võita je ,,chléb bez másla``, leib võiga je chléb s máslem. Komitativu se užívá též ve významu našeho instrumentálu (7. pádu): sulega (komitativ od sulg) znamená ,,perem``.

Některé mluvnice uvádějí ještě patnáctý pád, akuzativ (tedy náš 4. pád). Tento pád, vyjadřující větný předmět, měl původně vlastní koncovky, ale v dnešní estonštině se jeho tvary připodobnily jiným pádům, takže v jednotném čísle je jeho tvar vždy shodný s genitivem, v množném čísle s nominativem. Estonští jazykovědci proto akuzativ za zvláštní pád nepovažují a vyjadřování předmětu tu genitivem, tu nominativem chápou jako větnou vazbu. Tohoto pojetí (v němž je pádů pouze čtrnáct) se podržíme i v této učebnici.

Číslo

Estonské jednotné a množné číslo se skloňují mnohem podobněji než jednotné a množné číslo české. Zatímco čeština má pro jednotné a množné číslo zcela odlišné sady pádových koncovek, odlišuje se koncovka estonského jednotného a množného čísla jen v prvních třech nebo čtyřech pádech — nominativu, genitivu, partitivu a někdy též ilativu. Ve zbylých pádech se množné číslo liší od jednotného jen příznakem množného čísla, který se vkládá mezi kmen slova a pádovou koncovku. V závislosti na skloňovacím vzoru může příznak být -de-, -te-, -i-, -e- nebo -u-.

Následující tabulka ukazuje příklad vyskloňovaného podstatného jména kõne (,,řeč``, ,,hovor``) v jednotném i množném čísle. Pádové koncovky jsou uvedeny tučně, příznak množného čísla (v tomto případě -de-) červeně:

 jednotné číslomnožné číslo
nominativkõnekõned
genitivkõnekõnede
partitivkõnetkõnesid
ilativkõnessekõnedesse
inesivkõneskõnedes
elativkõnestkõnedest
alativkõnelekõnedele
adesivkõnelkõnedel
ablativkõneltkõnedelt
translativkõnekskõnedeks
terminativkõnenikõnedeni
esivkõnenakõnedena
abesivkõnetakõnedeta
komitativkõnegakõnedega

Na samostatných stánkách najdete podrobný popis tvoření jednotlivých pádů a přehlednou tabulku pádů, v níž jsou shrnuty jejich možné koncovky a základní významy.

 
nahoru   kaňka