Osobní přípony

Jazyk lulla má univerzální osobní přípony, užívané k vyjadřování jak vlastnictví, tak účastníka slovesného děje. Přípony je však možno vynechat, pokud je z kontextu jasné, o kterou osobu se jedná.

Osobní přípony jsou odvozeny z osobních příznaků m pro 1. osobu exkluzivní, t pro 2. osobu, p pro 3. osobu, n pro 1. osobu inkluzivní v duálu a v pro 1. osobu inkluzivní v plurálu. Přípony singulární a inkluzivní sestávají ze samotného příznaku, duál se vyjadřuje zdvojením příznaku, plurál jeho opakovaným použitím. Duál ani plurál se nemusí vyjadřovat, vyplývají-li ze souvislosti nebo není-li jejich vyjádření pro mluvčího podstatné.

Příklady:

bili - stavět (kmen bil)
bilmi - stavím
bilti - stavíš
bilpi - staví
bilni - (ty a já) stavíme
bilimmi - (my dva, ale ne ty) stavíme
bilitti - (vy dva) stavíte
bilippi - (oni dva) stavějí
bilvi - (my a vy) stavíme
bilmimi - (my, ale ne vy) stavíme
biltiti - stavíte
bilpipi - stavějí

ata - otec
atama - můj otec
atata - tvůj otec
atapa - jeho/její otec
atana - můj a tvůj (společný) otec
atamma - otec nás dvou (ale ne tvůj)
atatta - otec vás dvou
atappa - otec jich dvou
atava - náš a váš (společný) otec
atam(a)ma - náš (ale ne váš) otec
atat(a)ta - váš otec
atap(a)pa - jejich otec