Přehled hlásek jazyka lulla

Jazyk lulla má sedm samohlásek: a, e, i, o, u, y, w. Prvních pět se vyslovuje přibližně jako obdobné hlásky české, y je podobno německému „ü“ a w anglické neurčité hlásce „ə“ (např. „a“ ve slově „about“). Samohlásky se dají seřadit do schématu:

Souhlásky jazyka lulla jsou b, d, g, h, j, k, l, m, n, p, q, r, s, t, v, x. Jejich výslovnost je rovněž podobná obdobným hláskám českým, vyjma q, které se vyslovuje jako zadopatrové „n“ (jako v českém slově „banka“), a x, které odpovídá českému „š“. Souhlásky se podle způsobu výslovnosti dají rozdělit na znělé závěrové (b, d, g), neznělé závěrové (p, t, k), nosové (m, n, q), třené (s, x), plynné (r, l) a polosamohlásky (v, j, h). Podle místa výslovnosti se dají rozlišit hlásky retné (b, p, m, v), jazyčné (d, t, n, s, x, r, l, j) a hrdelné (g, k, q, h). Schématické řazení vypadá takto:

Krom zmíněných souhlásek se v jazyce lulla vyskytuje i ráz, tedy nehlasný hrdelní závěr. Jeho výskyt je ovšem omezen na rozhraní slov, kde zvukově odděluje konec jednoho slova od začátku následujícího, pokud toto následující slovo začíná na samohlásku. Ráz se nepovažuje za samostatnou hlásku a v písmu se nijak neoznačuje.

Všechny hlásky jazyka lulla (samohlásky i souhlásky) mohou být krátké i dlouhé. Dvě krátké samohlásky následující za sebou se spojují v jednoslabičnou dvojhlásku.