Struktura slabiky a slova

Slabika jazyka lulla má buď jednu krátkou samohlásku, nebo dvě samohlásky, které se vyslovují dohromady jako dlouhá samohláska nebo dvojhláska. Před samohláskou i po samohlásce se může vyskytovat souhláska. Schématicky (C = souhláska, V = samohláska) můžeme možnou strukturu lullajské slabiky zapsat jako V, VV, CV, CVV, VC, VVC, CVC, CVVC. Možné slabiky jazyka lulla jsou tedy kupříkladu a, au, ma, hia, al, aan, par, suur, zatímco třeba slabiky dro nebo ups se v lullajštině vyskytovat nemohou.

Slova jazyka lulla se mohou skládat takřka z neomezeného počtu slabik, ovšem na konci slova může stát jen slabika otevřená, tedy končící na samohlásku. Pokud následující slovo začíná na samohlásku, oddělují se obě samohlásky rázem, který se ovšem v písmu nijak neprojevuje.