Kdo že to vlastně jsem
Podle papírů se jmenuji Milan
Horák. Protože toto jméno v Česku ani ve světě není zdaleka jedinečné,
píši si většinou doprostřed jména ještě „M.“, což je
iniciála mého křestního jména Michael. Navíc se honosím přezdívkou
Šnek, kterou jsem v desátém roce života obdržel v turistickém oddíle
Osmdesátka za svou příslovečnou rychlost.
Narodil jsem se památného 21. srpna 1968 v Praze. Tamtéž jsem i drahnou dobu žil, než jsem se začal toulat po světě a mým domovem se na čas stala jiná města a místa — Stuttgart, Tallinn, Norimberk, Aichtal, Bingenheim, Jibrovice. V roce 2000 jsem nicméně přibyl opět natrvalo do Prahy a je dost pravděpodobné, že v tomto městě i umřu.
Škol jsem během života navštěvoval také povícero. Vystřídal jsem tři základní školy, než jsem zaklepal na brány gymnázia, které mě dovedlo k maturitě, zdárně jsem zdolal studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a o něco později na kněžském semináři Obce křesťanů ve Stuttgartu, a mezitím jsem absolvoval několik dalších kurzů a zkoušek, takže se jen sotva najde něco, do čeho bych nebyl strčil nos.
Pracoval jsem také leckde. Peníze jsem si krátkodobě vydělával jako programátor, zahradník, překladatel, soukromý učitel, prodavač a kdovíco ještě. O něco významnější byla má práce pečovatele o duševně postižené v Aichtalu poblíž Stuttgartu a v Bingenheimu poblíž Frankfurtu nad Mohanem. Avšak teprve od jara 1997, kdy jsem ve Stuttgartu přijal kněžské svěcení, mám povolání opravdu trvalé. To mi ovšem nebrání v tom, abych i nadále fušoval do mnoha dalších oborů.
Protože kněžství v Obci křesťanů s sebou nenese povinnost celibátu, mohu na sebe mohu ještě prozradit, že jsem od r. 1995 ženatý a mám tři děti.
